Materiály | 29. 9. 2020

Nová studie: Lakované konstrukce povětrnostně odolné oceli vyžadují mnohem nižší náklady na údržbu.

Povětrnostně odolná ocel SSAB opatřená nátěrem byla podrobena testu trvajícímu 6 let, při kterém byla vystavena extrémním povětrnostním podmínkám a korozivnímu účinku soli ve vzdušné vlhkosti. Přesto, že došlo k seškrábání nátěru, exponovaný povrch oceli těmto podmínkám odolal. Nátěr ulpívající pevně na oceli zpomalil korozi.

„Vyšší odolnost proti korozi snižuje potřebu častého obnovování nátěru a údržby a zajišťuje efektivnější využití zdrojů,“ řekl Robert F. Wesdijk z oddělení Market & Sales Development ve společnosti SSAB.

Společnost SSAB zahájila v roce 2012 zkoušky lakovaných vzorků povětrnostně odolné oceli SSAB v drsných venkovních podmínkách, aby vyhodnotila, jak tato ocel odolává korozi ve srovnání s konvenční lakovanou ocelí. Výsledky nashromážděné v roce 2018 předčily očekávání. Vzorky povětrnostně odolné oceli SSAB zůstaly téměř beze změny.

„Máme velkou radost. Tyto výsledky mohou našim zákazníkům nabídnout velké přínosy. Vyšší odolnost proti korozi snižuje potřebu častého obnovování nátěru a údržby a zajišťuje efektivnější využití zdrojů,“ uvedl Robert F. Wesdijk ze společnosti SSAB.
Testy odhalily, že se ochranná patinová vrstva povětrnostně odolných ocelí vytváří také na ocelovém povrchu, kde došlo k poškrábání vrstvy nátěru. Tato ochranná vrstva zpomaluje pronikání koroze pod nátěr a zvyšuje odolnost proti korozi, což dramaticky prodlužuje intervaly mezi údržbou a opětovným nátěrem.

„Za účelem provedení zkoušky jsme natřeli zkušební kusy pěti různých druhů povětrnostně odolných ocelí o rozměrech 100 x 150 mm a také nelegovanou referenční ocel odolnou proti povětrnostním vlivům epoxy-polyuretanovým nátěrem,“ vysvětlil Esa Virolainen, Senior Specialist společnosti SSAB. „Následně jsme na každém vzorku udělali vryp, a vystavili tak ocel korozi. Vzorky jsme pak nechali ve venkovním zkušebním zařízení po dobu šesti let.“

Pozdější analýza potvrdila hlubokou korozi a uvolnění vrstvy nátěru v blízkosti vrypu u vzorků ze základní uhlíkové oceli. U oceli SSAB byla zjištěna jen nepatrná koroze, a to jen na pár vzorcích.

Vzorky povětrnostně odolné oceli. Po vizuální kontrole byly vzorky vyhodnoceny podle normy ISO 4628.
„Na vrstvě nátěru byla u konvenční oceli patrná delaminace, povětrnostně odolná ocel SSAB však vypadala v podstatě stejně a měla nepřerušenou vrstvu nátěru,“ řekl Virolainen. „U vzorků povětrnostně odolné oceli bylo pod nátěrem zjištěno jen malé množství rzi, nátěr však vykazoval dobrou přilnavost. Pro odstranění laku z těchto zkorodovaných oblastí musela být dokonce použita síla.“

Zkoušky byly provedeny na ostrově Bohus Malmön, jenž se  nachází asi 100 km severně od Gothenburgu a leží na západním pobřeží Švédska. Místo provádění zkoušek spravuje společnost RISE Kimab (Výzkumné ústavy Švédska) a je trvale vystaveno extrémně kolísajícím povětrnostním podmínkám a také vysoce korozivním náporům slané vody. Pracoviště potvrdilo působení korozní agresivity třídy C5 téměř po celou dobu trvání zkoušky, což je nejvyšší stupeň mezinárodně uznávané stupnice.

Zkoušce byly podrobeny povětrnostně odolné oceli SSAB 355, 550, 700 a 960. Jako referenční materiál byla zvolena ocel S420, která zastupovala konvenční povětrnostně odolné uhlíkové nelegované oceli.

Povětrnostně odolná ocel SSAB je vysokopevnostní nízkolegovaná uhlíková ocel nabízející přirozenou odolnost proti korozi díky ochranné vrstvě patiny, která se tvoří na povrchu oceli. Tato schopnost se často využívá u konstrukcí, mostů a v železničním průmyslu nebo u sloupů elektrické sítě.


www.ssab.cz